Michael se narodil a vyrostl v australském městě Melbourne. Jeho rodiče se tam v roce 1955 přestěhovali z jižní Itálie. Vyrůstal v početné rodině jako jeden ze šesti sourozenců. Již od malička byli všichni učeni převážně italskému životnímu stylu. Doma dokonce mluvili výhradně italsky. Michael si tak angličtinu osvojil až s nástupem do školy. Na své dětství s úsměvem vzpomíná: „Moje dětství se točilo kolem rodinných sešlostí, jídla, blízkých rodinných vztahů, jednodenních výletů, prázdnin u pláže. Hodně podobné tomu, jak žijí Evropané.“ Právě orientace na rodinu a italské kulinářství jsou věci, které mu z dětství zůstaly až do dospělosti. Mimo to však také jako malý hrál fotbal, chodil s tatínkem na ryby a rád kreslil. Vystudoval řemeslnou školu a ve dvaceti letech se stal malířem pokojů. O osm let později si pak založil vlastní malířskou firmu.
V Austrálii žije se svou manželkou, která je původem Češka. „Jedna její kamarádka se jí zeptala, jestli nechce jet do Austrálie na tříměsíční dovolenou. Bylo to asi před jedenácti nebo dvanácti lety,“ vypráví příběh jeho ženy, „mé ženě se tu zalíbilo a zůstala. Zavolala svému šéfovi a oznámila mu, že už se nevrátí. Vystudovala tu univerzitu a pak poznala mě.“ Oba dva se do Česka pravidelně vrací. Dokonce tu měli i svatbu. Michaelovi se na Česku líbí právě to, jak mu zdejší život připomíná jeho dětství. „U Čechů se mi líbí, jak žijí svůj život – je to hlavně o rodině. Je to o vaření, o trávení společného času přes víkendy. Život v Melbourne je jiný.“ Krom toho oceňuje také českou přírodu. Vzpomíná na výlety, kdy ho manželka bere na výšlapy do hor. I přes to, že to není jedna z jeho oblíbených aktivit oceňuje výhled kolem sebe. „Tady v Melbourne, protože žiju ve městě, jsou lidi spíš líní a všude jezdí autem. Já tu kvůli cvičení občas chodím na procházky. Když jdete kolem pláže, můžete zahlédnout i delfíny a to je hezké.“ Pláž je jedna z věcí, které na jeho domovině oceňuje nejvíce. Dále se mu líbí, že je Melbourne multikulturní město, které tuto vlastnost projevuje hlavně na nabídce jídla. „Je tu hodně italských restaurací ale i asijské, indické, korejské… Když jdeš například do korejské restaurace, všichni pracovníci i majitel jsou Korejci, takže dostaneš tradiční jídlo a to je super.“
Jelikož je v Austrálii v letních měsících zima kvůli umístění na jižní polokouli naší planety, Michael přes toto období jezdívá právě do Evropy. V rámci toho navštívil také náš letní tábor s angličtinou. Na zkušenosti při výuce s dětmi vzpomíná s úsměvem: „Rád učím děti. Samozřejmě mám australský přízvuk, ale rád je učím autentickou angličtinu. Opravdu vidím, že je to baví. Většinou s nimi pracuju celý den v angličtině, ale jelikož mám nějaké základy českého jazyka, tak s nimi hraju hry, kdy mi řeknou něco česky a já jim to přeložím do angličtiny. To se jim moc líbí, protože jsou překvapení, kolik toho umím česky.“ Vzhledem ke svému citu pro umění také Michael vymýšlí různé umělecké aktivity. Minulý rok například nechal děti, aby mu pomalovaly obličej. „Bylo to docela vtipné. Trvalo mi asi dvě hodiny než jsem to smyl.“ Na letošním letním táboře s angličtinou očekává podobné zábavné aktivity a těší se na děti a nové zážitky.